Amanda

            Než jsem se ráno dostala z postele, bylo spousta hodin. Ben ten den měl oslavu narozenin, tak jsem rychle vyskočila, abych nic nezmeškala, a běžela jsem okolo Vstupní síně nahoru do prvního patra, ani jsem nevěděla, kde ta oslava bude. Pak jsem potkala Cedrica, který tam taky směřoval a když jsem nakoukla za zajímavé červené závěsy, zjistila jsem, že je to tam.

            Oslava byla v plném proudu, několik lidí sedělo u stolů a cpalo se dorty. Popřála jsem Benovi, ale zjistila jsem, že jsem dole nechala dárek pro něj. Běžela jsem teda zpátky. Ta oslavován místnost byla moc hezká, všude stoly a spousta místa. Kate mi ukazovala svojí voňavku, prý jí to dal Thomas, tak jsme chvíli povídali o něm. Ben navrhl, ať jdeme hrát nějakou hru, tak Kate přihazovala svoje návrhy. Nejdřív chtěla hrát „na pravdu“, že ten kdo nechce říct pravdu, tak musí splnit nějaký úkol jako políbit boty Snapeovi nebo vyčistit záchod kartáčkem na zuby. Oboje stejně nechutný. Nebo nějakou hru, kde si člověk volí mezi dvěma lidma, koho by si vybral, kdyby to byli poslední dva lidi na týhle planetě. A pak chtěla hrát ještě flašku, že na koho ukáže, tak ti dva se musí políbit. To zase nesouhlasil Ben.

            Tak jsme se nakonec dohodli na sáhovce a hrál s námi i pan profesor Kletburg (pořád to jméno nevím přesně, ale tak nějak to bylo). Jako první pikal Oliver a našel mě jako první za závěsem, takže jsem pak hledala já a moc mi to nešlo teda…spoustakrát byl někdo rychlejší než já, jen pana profesora jsem našla na stejném místě, kde jsem se předtím schovávala. Byla jsem z toho úplně udýchaná a další kolo jsme už nehráli.

            Přišel na oslavu taky Alex a sedl si naproti mně, tak jsme si povídali a pak si navzájem nabízeli dort a on se pořád choval tak hezky a usmíval se a já už zase cítila, jak jsem strašně rudá a nemohla jsem s tím nic dělat, tak jsem se radši dívala do stolu. A pak nás až Ben upozornil, že tam je těch dortů víc, když jsme si ho dali napůl. To jsem si vůbec nevšimla!

            A Alex říkal, že ten dort byl sladký jako pusa, tak jsem si na všechno vzpomněla a bylo mi to líto, že to tak skončilo, protože jsem zjistila, že ho mám pořád ráda, tak jsem utekla pryč a přemýšlela jsem o tom a Alex přišel za mnou…tak jsem mu řekla, že jsem přemýšlela o druháku a zjistil, že o něm a začal se mi omlouvat a říkat jak ho mrzí co se stalo před dvěma lety, že mi nechtěl ublížit…a když jsem řekla, že radši půjdu, tak řekl, že nechce abych chodila…a…a pak řekl, že mě má pořád rád a že ho mrzí, že to tak skončilo…a…a pak mi dal pusu! Myslela jsem, že se štěstím zblázním a on se začal omlouvat, že to asi neměl dělat….ale když jsem řekla, že mi to nevadilo, tak mě obejmul a já se cítila úplně šťastná!

            Pak jsme se vrátili zpátky na oslavu a Ben se na nás pořád tak koukal, Alex mě držel pod stolem za ruku a Ben nám ukazoval, co dostal. Na chvilku se stavil i Narion, ale hned zase odešel. Pak už oslava pomalu končila, tak jsme se s Alexem zvedli a rozloučili se a zjistila jsem, že Alex má vlastně taky narozeniny. On říkal, že dostal nejhezčí dárek, že má mě…tak jsme se rozloučili, on šel po schodech nahoru a já dolů, ale dole ve Vstupní síni jsem ho potkala, že ty jeho schody vedli přes sklepení. Prostě to schodiště je tu občas docela složitý. Tak jsme si dali ještě pusu, ale viděl to Ben a já jsem úplně zrudla a potom jsme šli do společenské místnosti. Ben seděl nějak zamyšleně, asi mu bylo líto, že nepřišla Paola, prý ji už dlouho neviděl…když jsem se s ním pak loučila, tak jsem viděla, jak něco házel do ohně…

            Dneska ta Benova oslava byla vážně super, líbila se mi ta hra a hlavně Alex! Nikdy jsem si nepomyslela, že budu ještě někdy s ním. Myslela jsem, že se na mě už navždycky vykašlal, že mě nemá rád…Celé dva roky jsem při pohledu na něj zrudla a on dělal jako že nic…mrzí mě sice co udělal, ale já mu to dávno odpustila… Mezitím jsem kamarádila s Narionem…hodně kamarádila…a taky s Amabell…jenže ti dva jsou spolu a nebudu jim kazit jejich štěstí. Já vím jak se na mě Amabell vždycky dívá, když se usměju na Nariona.

            A kdyby věděla, že jsem mu dala v Kotli pusu o prázdninách. Zajímalo by mě, jestli jí to Narion řekl, to by mě už asi zaklela. Ale já jí nechci provést nic špatného, ani nevím kdo je lepší, jestli Alex nebo Narion… Jsem šťastná, že mám Alexe a vím, že s ním šťastná budu a věřím tomu, že neprovede nic takovýho, jako ve druháku… Jak se pořád dívá po prvačkách… Ale já bych ho asi neměnila…mám ho moc ráda…už se těším, až spolu půjdeme koukat na hvězdy na střechu hradu!